Kazety se vrací

Stručná historie kazety

Magnetofonová kazeta byla představena firmou Philips v roce 1963 jako praktický a kompaktní formát pro běžné spotřebitele. Zatímco zpočátku sloužila spíše k záznamu mluveného slova a diktafonovému využití, rychle se rozšířila i pro hudební nahrávky.

V 70. a 80. letech zažila kazeta svou zlatou éru. Díky zlepšení kvality pásků (FeCr, Chrome, Metal) a rozvoji špičkových přehrávačů a rekordérů od značek jako Nakamichi, Sony, Pioneer nebo Technics se stala plnohodnotným médiem i pro náročný poslech.

Nástup CD v 80. letech a později MP3 a digitálních formátů postupně odsunul kazetu na vedlejší kolej. Výroba hlavních značek byla ukončena na přelomu tisíciletí – poslední profesionální modely zanikaly okolo roku 2003–2005.

V posledním desetiletí se však kazeta začala pomalu vracet – nejprve jako sběratelský předmět, později i jako specifický formát s vlastní estetikou a zvukovým projevem. Výrobci jako Recording The Masters (RTM) nebo NAC dnes opět vyrábějí nové pásky a umělci je využívají jako doplněk k digitálním vydáním.

Kazeta tak dnes žije novým životem – sice už ne jako mainstream, ale jako médium s osobitým charakterem, které má své pevné místo v srdcích fanoušků i audiofilů.

Zdálo se, že kazeta je formát minulosti – technologický mezistupeň mezi vinylem a CD, který upadl v zapomnění s nástupem digitální éry. Ale opak je pravdou. V roce 2025 se z kazet stává opět relevantní médium, a to nejen mezi audiofily, ale i v popkultuře. Velkou zásluhu na tom má Taylor Swift, která své připravované album The Life of a Showgirl nabídne také na klasické audiokazetě.

Pro Swift to není první krok tímto směrem – kazetové edice alb 1989 (Taylor’s Version), Speak Now a naposledy The Tortured Poets Department se dočkaly velmi solidních prodejů. Jen poslední jmenované zaznamenalo v USA přes 25 000 prodaných kazet, což je na dnešní poměry výjimečné číslo. Je zřejmé, že u části publika kazeta rezonuje nejen jako retro artefakt, ale jako formát, který má co nabídnout i v současnosti.

Kazeta dnes nepředstavuje masové médium – její návrat je mnohem jemnější, kultivovanější. Stává se sběratelským předmětem, limitovanou edicí s hmatatelnou hodnotou. Fanoušci nehledají jen zvuk, ale i vizuální a emoční prožitek – barevné provedení kazet, plakáty, ručně číslované edice. V případě Swift se jedná o čtyři různé varianty v oranžovo‑mentolové estetice, navržené jako součást širší kampaně s jednotnou vizuální identitou.

Kazetový boom ovšem není výlučně záležitostí popu. Daří se i menším labelům, indie scéně a značkám, které staví na autenticitě a analogové atmosféře. V roce 2023 se v USA prodalo více než 440 000 kazet – stále je to zlomek oproti vinylům, ale s jasně rostoucím trendem. V Evropě se kazety vrací do distribuce přes specializované eshopy i přímo z výroby – například Recording The Masters ve Francii vyrábí nové pásky typu Ferro a Chrome.

Zajímavé je, že návrat kazet není jen vizuální či sentimentální. Kvalitně nahraná kazeta na dobrém decku má specifický zvukový charakter. Působí měkčeji než CD, méně agresivně než komprimovaný streaming. Výšky jsou jemnější, prostor přirozenější, celkový projev může být velmi příjemný – zvlášť pokud jde o pop, akustické nebo synthové nahrávky. Uživatelé kvalitních přístrojů, jako jsou Sony TC-KA6ES, Nakamichi BX-300 nebo Pioneer CT-93, znají kouzlo správně seřízené kazety s Dolby B nebo C.

Kazeta není zpět jako masový formát – ale jako forma osobního vztahu k hudbě. Je to způsob, jak zpomalit, jak si album opravdu poslechnout od začátku do konce. V čase instantního streamingu a playlistů je kazeta symbolem návratu k vědomému poslechu. A právě díky umělcům jako Taylor Swift se vrací do povědomí nové generace posluchačů.

Hifilab