Muzeum Revox a Tesla v Opavě – historie analogu pro fanoušky hi-fi techniky a rozhovor s Edvardem Mamoněm

Historie analogu

muzeum značek Revox a Tesla v Opavě

-

Pozvánka pro audiofily a čtenáře HiFilab

V Opavě, v části Předměstí, na adrese třída Spojenců 550/18, se nachází malé, ale mimořádně zajímavé muzeum věnované dvěma legendám analogové reprodukce – švýcarské značce Revox a československé Tesle. Muzeum vzniklo v prostorách specializovaného audio studia a nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do historie hi-fi techniky se zaměřením na kotoučové magnetofony, gramofony a zesilovače.

Značka Revox, původně součást firmy Studer-Revox, proslula precizní mechanikou, studiovou kvalitou a dlouhou životností svých přístrojů. Naproti tomu Tesla představuje československou konstrukční školu a průmyslovou tradici – od raných lampových magnetofonů až po tranzistorové modely a domácí hi-fi soustavy.

V expozici jsou vystaveny ikonické modely Revox A76, A77, A78, B77, PR99 či Symbol B MK I a také široká řada přístrojů Tesla – například Sonet Duo, B73 HiFi, B400, B444 Lux Super nebo studiový první československý stolní magnetofon pro domácí použití MGK10. Návštěvníci si mohou prohlédnout konstrukční detaily, mechanické části, analogové obvody i původní reklamní materiály a katalogy.

Muzeum umožňuje srovnat švýcarskou a československou školu konstrukce a poskytuje hlubší pohled na vývoj analogového záznamu i přehrávání. Je to místo, které potěší nejen fanoušky značek Revox a Tesla, ale také servisní techniky, sběratele a všechny, kteří oceňují preciznost analogové éry.

Adresa: třída Spojenců 550/18, 746 01 Opava
Kontakt: +420 602 724 224, info@bowers-wilkins.cz
Web: www.bowers-wilkins.cz
Návštěvy: pouze po předchozí domluvě.

Muzeum Revox & Tesla v Opavě je nejen návratem do éry poctivé analogové techniky, ale také oslavou zvuku, který formoval celé generace posluchačů.

-

Rozhovor s Edvardem Mamoněm, zakladatelem muzea Revox & Tesla v Opavě

Když jsme jako redakce HiFilab navštívili muzeum, měli jsme možnost položit několik otázek jeho zakladateli, panu Edvardu Mamoňovi

-

1. Pane Mamoni, co Vás přivedlo k myšlence založit muzeum zaměřené právě na značky Revox a Tesla? Byla to osobní vášeň pro analogovou techniku, profesní zkušenost, nebo spíše snaha uchovat kus historie pro další generace?

Vášeň pro analogovou techniku se na tom jistě podepsala. První magnetofon, který vlastně pořídil můj otec v roce 1969, byla Tesla B4. Ten mě provázel studiemi na gymnáziu i vysoké škole. Snil jsem o stereofonním magnetofonu Tesla B43 A, v dřevěné skříni, sen se v tu dobu neuskutečnil, až dnes má své místo v našem malém muzeu. Značku Revox jsme v té době ani neznali. Až později jsme získávali informace o legendě analogové techniky. Přístroje Revox byly pro nás nedostupné, pár vyvolených je mohlo koupit v Tuzexu. V době kdy my jsme hráli na Tesle B4, ve Švýcarsku to byla B77. 

2. Jaké byly začátky muzea? Kolik přístrojů jste měl původně k dispozici a jak dlouho trvalo, než se podařilo expozici sestavit do dnešní podoby?

Velkou zásluhu na vzniku muzea má kolega a kamarád Mirek Gřešek, měl doma množství přístrojů, které mu již přetékaly ze skříní a bylo mu líto se jich zbavovat. U nás jsme prostor měli, tak jsem vyčlenil jednu místnost  v suterénu, kam manželky přístup nemají, a tak se myšlenka vybudovat muzeum analogu zrodila. Shodou okolností se ozval i sběratel z nedalekého okolí, který měl v garáži mnoho magnetofonů a rozhodl se sbírku (lépe řečeno sklad nepotřebného) zrušit. Přivezl dodávku přístrojů v různém stavu i několik kusů z jednoho typu. Tak jsme s Mirkem začali z několika přístrojů sestavovat jeden funkční, v co nejlepší technické i vizuální kondici. Mirek, vystudovaný elektrotechnik se věnoval elektronice, oživení, nastavení, já měl na starosti konečnou estetickou stránku a koncepci muzea. Samozřejmě se jednalo zejména o přístroje značky Tesla, ty jediné byly dostupné. Revoxy jsme kupovali většinou na eBay, bylo nutné do toho investovat nemalé částky.

3. Který z vystavených přístrojů považujete osobně za nejvzácnější nebo technicky nejzajímavější? Máte v expozici nějaký unikát, který se jinde už prakticky nevidí?

Revox C270, což byl bezpochyby vrchol v kotoučových magnetofonech nejen firmy Revox, vyráběl se v letech 1988 – 1991, prodejní cena byla v té době 6.500 DM (Západoněmeckých marek)! Revox C270 byl vyvinut ve stejnou dobu jako profesionální Studer A807 na konci 80. let a byl posledním magnetofonem vyvinutým společností Studer Revox. Oba přístroje mají proto mnoho společného. Mechanicky je C270 jedním z nejlepších magnetofonů, jaké kdy byly vyrobeny.

4. Jaké máte s muzeem plány do budoucna? Plánujete rozšíření sbírky, tematické výstavy, nebo třeba spolupráci s dalšími audio nadšenci a institucemi?

Rozšířování muzea se konat nebude. To, co máme a vystavujeme je průřez jednak historií a také technickým pokrokem a vývojem v této oblasti. Jsme rádi, že se nám povedlo zachovat takové množství techniky a ve funkčním stavu.

5. Jak je muzeum pro veřejnost přístupné? Je vstupné zdarma a kolik času si návštěvník může ideálně vyhradit na prohlídku? Je možné si zařízení poslechnout? Poskytujete servis, vykupujete, prodáváte?

Vstupné nepožadujeme, jsme rádi, když má někdo o tuto techniku zájem. Poslechnout si můžete řadu přístrojů značky Revox, které jsou zapojeny do funkčního reprodukčního řetězce, záleží jen na Vás jaké kombinace si přejete slyšet. Nezabýváme se ani prodejem ani výkupem, servisujeme si pouze vystavené exponáty, případně přístroje známých a kamarádů.

6. Pamatujete si svůj první magnetofon nebo přístroj, který Vás přivedl k zájmu o analogovou techniku? 

Ano, už jsem to zmínil, Tesla B4, kterou jsem užíval od svých 16 let. Měl jsem štěstí, že někteří spolužáci holdovali rovněž „bigbítu„ a nahrávky jsme sdíleli, tedy kopírovali. Navíc jeden spolužák měl rodinu v Západním Německu, takže měl přísun nejnovějších LP desek, které vycházely. Pink Floyd, Led Zeppelin, Deep Purple …, to vše jsme měli okamžitě po vydání. Již v té době byl majitel desek obchodník – desky jsme nahrávali za 20,-Kč/ks.  Kolega Mirek, trochu větší pamětník, si užíval reprodukci z maďarského magnetofonu MOM, který se vyráběl od roku 1957.

7. Jak dlouho se věnujete sbírání a opravám přístrojů značek Revox a Tesla?

Již čtvrt století!

8. Co pro Vás osobně znamená značka Tesla? Je to spíše nostalgie, nebo technický respekt k jejímu řešení?

Je to nostalgie ale současně i respekt k práci českých konstruktérů, kteří museli vycházet z velmi omezené součástkové základny v rámci RVHP.

9. Jaký je podle Vás hlavní rozdíl mezi švýcarskou a československou konstrukční školou?

Hlavní rozdíl vidíme v tom, že švýcarská konstrukční škola směřovala nejen na komerční sféru, ale pod značkou STUDER zejména pro profesionální využití ve studiích jak rozhlasových tak nahrávacích, případně i pro další speciální použití. Zkušenosti potom využívala pod značkou Revox i pro domácí používání. Rovněž kvalita provedení strojů poskytovala záruku spolehlivosti a životnosti. Kdežto československá konstrukční škola již z důvodů výše uvedených, směřovala víceméně pro komerční využití. Nesmíme rovněž zapomínat na cenu přístrojů. Kdo si v té době mohl koupit magnetofon Revox?

10. Jak náročné je udržovat staré magnetofony a zesilovače v provozuschopném stavu?

U Revoxu, zejména řady A77 a B77, částečně i PR99 je součástková základna stále k dispozici i ve formě nových komponentů, takže tam problém s údržbou velký není. U magnetofonů Tesla jsou součástky k dispozici jen v omezené nabídce, např. řada mechanických částí se musí vyrábět.

11. Jak vnímáte dnešní zájem o analog – je to spíše móda, nebo návrat k hodnotám poctivé techniky?

Je to těžké soudit, pro někoho je to módní záležitost, ale pro mnohé opravdu ocenění hodnot staré poctivé techniky. Obávám se však toho, že zanedlouho mladá generace nebude vůbec vědět, co to magnetofon je. Mnozí už to neví dnes. Bohužel.

12. Jak na muzeum reagují návštěvníci – přicházejí spíše pamětníci, nebo i mladší generace, které objevují analog poprvé?

Zejména přicházejí návštěvníci, kteří se již s touto technikou v minulosti setkali a mají i představu o tom co je u nás čeká. Z mladší generace je to jen pár jedinců.

13. Uvažujete o rozšíření expozice i o další značky, například Akai, Tandberg nebo Sony?

Vystavujeme přístroje i jiných značek i Vámi zmíněné Tandberg a Sony, ale třeba i Uher, Telefunken, Hitachi a další, ale to nejsou značky stěžejní, dokumentují jen historickou cestu vývoje.

14. Má muzeum i vzdělávací rozměr – třeba pro studenty technických škol nebo jako ukázku vývoje elektroniky?

Jak jsem již zmínil, mladá generace má zcela jiné priority v poslechu jak hudebních žánrů, tak i kvality reprodukce. Magnetofony, to je pro ně pravěk.

15. Když dnes posloucháte hudbu z magnetofonu nebo gramofonu, v čem podle Vás spočívá kouzlo analogu, které digitál nikdy nenahradí?

Rituál, který poslech LP desek provází, je nezaměnitelný. Již obal, který je sám o sobě uměleckým dílem, voní, budí ve Vás respekt. S vnitřním chvěním vytahujete černou desku opatrně, aby se nepoškodila, aby na ní nezůstal otisk vašeho prstu. Položíte na gramofon, velmi opatrně pokládáte přenosku, posadíte se a posloucháte opravdovou hudbu. Renezance gramofonových desek je asi poslednímm záchvěvem využítí anologu. Je to ale zejména pro starší a pokročilé. Magnetofony, i když zájem o ně také roste, se obnovit zřejmě nepodaří. Revox B77 MK III, který tým inženýrů vylepšil s využitím nejnovějších komponent a v loňském roce uvedl na trh s cenovkou 15.950 €, je pro většinu potencionálních zákazníku stejně nedostupný, jako Revox B77 v létech 60. a 70.  

16. Co byste na závěr vzkázal mladým lidem, kteří se zajímají o hi-fi techniku a chtějí pochopit její historii?

Nebuďte otroky sociálních sítí, internetu, rádoby hudební produkce, kterou dnes každý doma na počítači vyhotoví, pošle do éteru a s hudbou, natož uměním, nic společného nemá!

Tím bych ale vůbec nechtěl mladou generaci zatracovat.